Inovační výkon Česka se mírně zlepšuje. Bude to stačit k naplnění ambiciózních cílů?

Již potřinácté byl zveřejněn žebříček hodnotící světové ekonomky podle jejich inovačních schopností. Česko se v něm umístilo na 24. místě z celkových 131 hodnocených zemí, a obhájilo tak svůj výsledek před třemi lety. Ke splnění cíle zařadit se mezi inovační lídry Evropy mu ale stále zbývá ujít dlouhou cestu.

Žebříček Global Innovation Index (GII), který vydávají Cornell University, INSEAD a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), patří společně s European Innovation Scoreboard nebo Bloomberg Innovation Index k nejznámějším srovnáním inovační výkonnosti národních států.

I když pohled těchto žebříčků je značně zjednodušující, stále se těší velké popularitě a jsou oblíbeným předmětem politických proklamací. K výraznému zlepšení české pozice v nich se upínají i cíle Inovační strategie ČR 2019 – 2030: The Country for the Future. Do deseti let by její tvůrci rádi viděli Česko v první sedmičce zemí Evropské unie, tedy například ve společnosti Švédska, Finska, Dánska a Nizozemska. Jak si stojí Česko nyní?

GII 2020 a české cíle

Multidimenzionální hodnocení GII se skládá ze sedmi hlavních pilířů a téměř 80 indikátorů členěných na inovační vstupy a výstupy. I když dochází k postupnému zlepšování českého výkonu téměř ve všech kategoriích, dalo by se říci, že stávající tempo nemusí být k naplnění stanovených cílů dostačující.

Česko se oproti loňskému výsledku o dvě místa zlepšilo a obsadilo 24. příčku, kde se ale nacházelo již v roce 2017. Stále platí, že silnější stránku představují inovační výstupy (17. místo) než inovační vstupy (28. místo). V porovnání se skupinou 49 vysokopříjmových zemí, kam se Česko řadí, dosahuje nadprůměrného výkonu ve čtyřech pilířích (infrastruktura, sofistikovanost obchodu, znalostní a technologické výstupy a tvůrčí výstupy), podprůměrně hodnocené jsou tři zbývající pilíře – instituce, lidský kapitál & výzkum a také sofistikovanost trhu.

V dílčích oblastech si Česká republika nejlépe vede ve výzkumu a vývoji financovaném ze zahraničí, kde se umístila dokonce na celkovém prvním místě. Projevuje se tak dlouhodobě rostoucí podíl výzkumu realizovaného v podnicích pod zahraniční kontrolou. Z dalších oblastí Česko vyniká v oblastech souvisejících se zpracovatelským průmyslem, především dovozu i vývozu špičkových technologií a jejich výrobě. Celá zpráva za Českou republiku je dostupná zde.

„Dosahujeme dílčích úspěchů, ale se současnými výsledky se nemůžeme smířit. Situace v souvislosti s bojem proti SARs-COV2 ukázala, že máme nové národní bohatství, a tím je transfer technologií, vývojové týmy a celkově kreativní procesy, které v krátkém čase přináší úspěšná technologická řešení a nové produkty globálního významu. Vše je o tvořivosti, spolupráci od vize k její realizaci,“ okomentoval české výsledky koordinátor Inovační strategie ČR Robin Čumpelík.

Co na to ostatní žebříčky?

Připomeňme, že dle posledního vydání European Innovation Scoreboard, zveřejněného v červenci tohoto roku, se Česko řadí do skupiny tzv. mírných inovátorů s inovačním výkonem dosahujícím zhruba 84 % průměru zemí EU. Nejlépe v něm Česko dopadlo v kategoriích jako inovace produktů nebo zaměstnanost v rychle rostoucích firmách, naopak slabé výsledky vykazovalo v indikátorech rizikového kapitálu, citovanosti vědeckých publikací a množství patentů.

Podle lednového Bloomberg Innovation Index si Česko nevede špatně v oblasti přidané hodnoty průmyslu nebo množství výzkumníků a intenzity VaV (poměr výdajů na výzkum vůči HDP). Jednoznačně nejslabší oblastí Česka je podle tohoto srovnání koncentrace high-tech průmyslu. Celkově se pak ČR umístila na 24. místě, tedy srovnatelně s novým GII 2020.

Inovační lídři ve světě

Pozici tří globálních lídrů v oblasti inovací dle žebříčku GII 2020 obhájily Švýcarsko, Švédsko a Spojené státy americké. Na čtvrté místo se letos prosadila Velká Británie, která přeskočila Nizozemsko.

Zajímavý je pohled na srovnání zemí v jednotlivých regionech světa. Ve východní a jihovýchodní Asii je inovačním lídrem Singapur, ve střední a jižní Asii obsadila první místo Indie, v Latinské Americe je to Chile, v subsaharské Africe dominuje Jihoafrická republika a na blízkém východě Izrael.

Autor: Vědavýzkum.cz