Nová strategie propojí výzkum a inovace v nových a starých státech EU

Evropská komise plánuje rozšířit svou strategii „Widening“, jejímž cílem je posílit spolupráci starých a nových členských zemí Evropské unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nové možnosti získání finančních prostředků plánují využít zejména pobaltské země.

Evropská komisařka Mariya Gabriel, pod kterou spadá i evropská věda, výzkum a inovace, ohlásila, že Evropská komise plánuje rozšíření strategie „Widening“, která si klade za cíl prostřednictvím spolupráce mladších a starších členských zemí EU posílit inovační výkon ve východoevropských, jihoevropských a pobaltských státech. Nová strategie „Widening 2.0“ je přitom součástí snahy zmenšit ekonomické rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi.

„Rozdíly v oblasti výzkumu a inovací mezi členskými zeměmi v Evropě jsou větší než rozdíly v jiných ekonomických indikátorech, jako je hrubý domácí produkt, zaměstnanost nebo produktivita,“ řekla Gabriel. Evropská komisařka pro výzkum si už při svém jmenování na konci roku 2019 předsevzala, že v rámci svého působení ve funkci se zaměří právě na zmenšení rozdílů ve výzkumném a inovačním výkonu mezi staršími a novějšími členskými zeměmi EU. Gabriel, která původem pochází z Bulharska, má přitom s problémy nových členských zemí EU bohaté zkušenosti.

Podle Gabriel nyní Evropská komise plánuje připravit strategii „Widening 2.0“ jako schéma, které bude propojovat jednotlivé finanční příležitosti pro ty země a regiony, které vykazují nízký inovační a výzkumný výkon. Toho by měla nová strategie dosáhnout prostřednictvím propojování výzkumných týmů ze starších a výkonnějších zemí s těmi z méně výkonných, novějších zemí. Dotyční vědci by nemuseli nutně opouštět země svého původu. Nemělo by tak docházet k odlivu talentů z nových zemí EU.

Minulý rok se ministři evropských zemí dohodli na tom, že do schématu Widening poputuje 3,3 % rozpočtu programu Horizon Europe. Od příštího roku budou také moci jednotlivé členské země do výzkumu, vývoje a inovací investovat až pět procent svých prostředků ze strukturálních fondů, a to na podporu vysoce kvalitních projektů, které ale nedosáhly na financování z programu Horizon Europe. Komise se tímto krokem snaží přinutit jednotlivé země, aby prostředky strukturálních fondů investovaly i do konkrétních výzkumných a inovačních projektů a nejenom do projektů na rozvoj infrastruktury, do nichž prostředky ze strukturálních fondů typicky putují.

Detaily ohledně toho, jak by měla nová strategie „Widening 2.0“ vypadat, jsou zatím nejasné. Podle komisařky Gabriel by ovšem měla strategie nejprve pomoct členským státům reformovat jejich systém výzkumu a vývoje, dále podpořit propojení málo výkonných regionů, posílit přitažlivost zemí pro nové talenty a podpořit rozvoj kapacit a propojení mezi byznysem a výzkumem.

Ve hře je také podle Gabriel lepší synergie strategií „Widening 2.0“ s novou podobou Evropského výzkumné prostoru. Smysluplné by podle ní bylo užší propojení mezi Evropským výzkumným prostorem (ERA) a Evropskou inovační radou (EIC). „Možná je na čase, abychom měli i Evropský inovační prostor,“ prohlásila Gabriel.

Nové příležitosti zejména pro Pobaltí

Podle aktuálního European Innovation Scoreboard se všechny nové členské země, které se k EU připojily po roce 2004 s výjimkou Estonska, pohybují pod průměrem EU. Velkým tématem se toto nyní stalo v Litvě a Lotyšsku. Obě země totiž dlouhodobě vkládají do evropského výzkumného rozpočtu víc, než se jim daří získávat. Litva například platí třikrát víc, než dostává z rámcového programu Horizont 2020. Lotyšsko je na tom podobně. Přestože obě země se v oblasti výzkumu, vývoje a inovací pomalu zlepšují, chtějí nyní následovat příklad Estonska. Tomu se ve srovnání s oběma zeměmi daří získávat téměř třikrát víc prostředků.

Pro Lotyšsko je například největším problémem inovační výkon. Zatímco lotyšští výzkumníci se relativně aktivně ucházejí o prostředky z evropského rámcového programu na podporu výzkumu, vývoje a inovací, jenom velmi málo tamějších soukromých společností má zájem o evropskou podporu. Z části je problémem i způsob, jak země organizuje svou účast v programu – program koordinuje tamější Ministerstvo školství a vědy, které se primárně zaměřuje na podporu akademického výzkumu. Země kvůli tomu nyní plánuje založit novou národní inovační agenturu, která by měla podpořit místní start-upové a inovační prostředí.

Lotyšsko zase plánuje investovat přes 50 milionů eur na podporu účasti svých výzkumníků v novém rámcovém programu Horizon Europe. Investice by měly být součástí ekonomického balíčku, který má za cíl znovu nastartovat ekonomiku země po pandemii koronaviru. Prostředky by měly být investovány do několika hlavních oblastí, jako je podpora propojování, lepší financování výzkumných organizací, aby tak stoupla jejich konkurenceschopnost, a do dalšího vzdělání pro experty. Obě země přitom doufají, že strategie „Widening 2.0“ pomůže výzkumníkům a podnikatelům získat klíčové zkušenosti, které jim pomohou zlepšit úspěšnost ve schématech a podprogramech spadajících pod nový rámcový program Horizon Europe.

Zdroj: ScienceBusiness (1, 2)