Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách

V úvodním bloku představil Martin Mana, ředitel Odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ, základní informace o sběru dat o výzkumu, vývoji a inovacích úřadem a také některé aktuality vyplývající z posledních realizovaných šetření.

Zabrzdí se trend růstu výdajů na VaV?
V minulém roce provádělo v České republice výzkum a vývoj celkem 2 664 subjektů. Navzdory tomuto počtu se však velká část výzkumu koncentruje u malého počtu větších hráčů. Jen dvanáct subjektů v republice vydávalo v minulém roce na výzkum více než jednu miliardu korun a výdaje těchto subjektů tvořily více než jednu třetinu celkových výdajů na VaV v České republice.

Celkové výdaje na VaV v ČR od roku 2010 výrazně meziročně rostly a v letech 2014 a 2015 dosahovaly těsně pod hranici 2 % HDP. V současné době zpracovává ČSÚ data za rok 2016. Díky přechodu mezi jednotlivými obdobími čerpání dotací ze Strukturálních fondů EU lze očekávat, že objem výdajů na VaV v roce 2016 stagnoval nebo poklesl.

Údaje o počtu výzkumníků se rozcházejí
V jednom z dalších příspěvků se Michal Pazour, vedoucí Oddělení strategických studií TC AV, věnoval problematice rozcházejících se údajů o počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji, které udává Český statistický úřad a které vykazují jednotlivé veřejné instituce ve svých výročních zprávách. Například počet vědeckých pracovníků Akademie věd ČR přepočtený na celá pracovní místa (FTE) se v obou zdrojích liší zhruba o třetinu!

Důvodem může být nejednotná metodika. Zatímco Český statistický úřad používá mezinárodně uznávanou metodiku danou Frascati manuálem, která mezi vědecké pracovníky zahrnuje i doktorandy, Akademie věd doktorandy za vědecké pracovníky nepovažuje. Vysoké školy pak doktorandy vykazují jako výzkumné pracovníky v případech, kdy jsou na škole vázáni pracovním úvazkem.

Problém nejednotné definice výzkumného pracovníka pak může mít závažné dopady v oblasti hodnocení výzkumných organizací. Neexistují-li spolehlivá data o počtu výzkumných pracovníků, nelze posuzovat výkonnost výzkumných organizací ani věrohodně stanovit parametry pro alokaci podpory na základě zohlednění velikosti výzkumné jednotky.

Zdroj: www.vedavyzkum.cz