Výzkumné infrastruktury prioritou českého předsednictví v Radě EU

Na začátku února se pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnil v konferenčních prostorách Národní technické knihovny kulatý stůl k předsednictví ČR v Radě EU a sektorovým tématům, která bude ČR v průběhu druhé poloviny roku 2022 jakožto předsednický stát Rady EU adresovat. Velkým tématem při této příležitosti byly také velké výzkumné infrastruktury. Přečtěte si to hlavní, co k této problematice zaznělo.

Účelem konference tak bylo představit politickým a odborným stakeholderům, jakož i hospodářským a sociálním partnerům, prioritní témata, na něž se MŠMT během předsednického programu zaměří. Přiblížen byl poté i koncept politických a odborných jednání, které MŠMT k agendám výzkumu, vzdělávání a mládeže během předsednictví ČR v Radě EU uspořádá. Kulatý stůl byl z důvodu i nadále přetrvávající nepříznivé epidemiologické situace zorganizován v hybridním formátu, kdy nutně omezený počet účastníků přítomných fyzicky v konferenčních prostorách doplnilo obecenstvo sledující přímý přenos z kulatého stolu prostřednictvím internetového rozhraní. Na kulatém stolu vystoupili mj. ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. 

Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám

Výzkumné infrastruktury se stanou, co se týče agendy výzkumu, jednou ze stěžejních priorit programu předsednictví ČR v Radě EU. MŠMT hodlá přímo navázat na výstupy aktivit Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), kterých bylo dosaženo v letech 2019–2021 za předsednictví Jana Hrušáka, zmocněnce MŠMT pro výzkumné infrastruktury, a to „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“, resp. „Strategy Report on Research Infrastructures in Europe: Roadmap of the European Strategy Forum on Research Infrastructures 2021“. Cílem MŠMT je přitom v tomto kontextu přenést klíčové priority budoucího rozvoje evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému z úrovně ESFRI na politickou úroveň ministrů členských států EU a přijmout závazek členských států EU k dalšímu rozvoji výzkumně-infrastrukturního ekosystému v Evropě formou Závěrů Rady EU, stanovujících stěžejní cíle, a i nástroje k jejich dosažení.

Mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2022

Za účelem zprostředkování debat k otázkám budoucího rozvoje politiky výzkumných infrastruktur v EU a ve světě uspořádá MŠMT společně s Masarykovou univerzitou a se Středoevropským technologickým institutem konferenci ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures), jež proběhne ve dnech 19. až 21. října 2022 v Brně návazně na plenární zasedání ESFRI ve dnech 18. až 19. října 2022. Nad rámec schválení Závěrů Rady EU k výzkumným infrastrukturám, jejichž cílem je přijetí politického závazku členských států EU, co se týče budoucího směřování výzkumně-infrastrukturní politiky v EU, je ambicí ČR využít příležitosti konání konference ICRI 2022 v ČR rovněž k přijetí tzv. Brněnské deklarace k výzkumným infrastrukturám, jež vytyčí cíle pro rozvoj integrovaného a interoperabilního globálního ekosystému výzkumných infrastruktur, jako klíčové součásti kritické infrastruktury a nástroje k řešení velkých socioekonomických výzev pomocí znalostních řešení.

Zdroj: CESNET